Slovo "pinto" pochází ze španělštiny a znamená "malovaný". Přečtěte si zde více o těchto krásných čtyřnohých přátelích.
Plemeno:
barokní pinto
Skupina:
teplokrevník
Kohoutková výška:
150 - 162 cm
Exteriér:
silná, barokní stavba těla, široký hrudník, krátký hřbet a zaoblená záď, ušlechtilá hlava na dobře osvaleném krku, bujná hříva, dlouhý ocas
Barva srsti:
strakatá overo a tobiano
Charakter:
přátelský, učenlivý, vyrovnaný, spolehlivý
Chůze:
akce vysokého kolena, výrazná, živá a elegantní
Původ:
Nizozemí
Rozšíření:
západní Evropa, hlavními oblastmi chovu jsou Německo a Nizozemí
Vhodný pro:
drezúrní ježdění a show, volnočasové ježdění
Věděli jste to? Pro chov koní barokní pinto se dnes kromě fríských koní používají také jiná barokní koňská plemena jako jsou lusitánští, andaluští, hispánští arabští nebo berberští koně.
Barokní pinto je poměrně mladé koňské plemeno pocházející z Fríska. Křížením fríských klisen se starými gelderlandskými strakatými koňmi v 50. letech minulého století vznikl mimořádný typ koně, který díky své kráse získal své obdivovatele i mimo území Nizozemska. Předchůdcem barokního pinta je hřebec Bonte Nico, který byl známý svým nápadným strakatým zbarvením. Slovo „pinto“ obsažené v názvu znamená španělsky něco jako „malovaný, strakatý“ a odkazuje na nejdůležitější rys chovu tohoto plemene, a to černo-bílou kresbu těchto krásných koní. Všichni koně z rodiny pinto musí splňovat speciální požadavky na kresbu srsti, aby byli jako takoví uznáni. Tak musí například zvíře, pokud má jen jedno jediné místo v srsti se zbarvením odlišným od základní barvy, schopné prokázat skvrnu o velikosti minimálně 500 cm². Rovněž koně s čistě černou srstí lze zařadit do plemenné knihy. K tomu však musí být nejméně na dvou místech viditelné bílé odznaky o průměru nejméně deseti centimetrů.
Tito krásní strakatí koně, kteří se hovorově označují také „barevní fríští koně“, jsou teplokrevníci a jsou vzhledově jiným fríským koním velmi podobní. „Barokní“ v názvu „barokní pinto“ odkazuje na jejich barokní stavbu těla. Mají hranaté tělo typické pro barokní koně a ušlechtilou hlavu s malýma ušima a nádhernými velkýma očima. Kromě toho je pro ně charakteristický silný krk, široký hrudník a výrazné osvalení na zadních končetinách. Barva těchto čtyřnohých přátel je černo-bílá a má skvrny overo nebo tobiano. Kromě dlouhého ocasu a splývavé hřívy jsou pro koně barokní pinto typický rovněž bujné závěsy na nohou.
Barokní pinto okouzluje nejen vzhledově, ale jezdci si jej cení i díky jejich nekomplikovanému charakteru. Vyznačuje se přátelskou povahou a vyrovnaným temperamentem. Současně jsou koně tohoto plemena považováni za mimořádně ochotné a mají silné nervy. Tyto vlastnosti z nich činí skutečně všestranné koně. Ať už při jízdě nebo voltiži, při volnočasovém nebo drezúrním ježdění, barokní pinta lze využít opravdu mnohostranně. Fríská krev propůjčuje koním expresivní, živou chůzi jakož i akci vysokého kolene. Díky tomu působí velmi ladně a mají i při obtížných lekcích akademického jezdectví dokonalý vzhled.